On the Road....

...Unlike Jack Kerouac I'm not taking mind bending substances and quoting Ginsberg or the Beat Poets, instead I'm carrying suntan lotion, dog food and reading out weather reports from the iphone.

Still, the feeling is the same, that of freedom and spirit of adventure.

This is the first holiday since the kids were born that we've donned backpacks and went travelling with just a guidebook and a passport.  Admittedly we've not gone far - only to Slovakia, the neighbouring country, but it feels like a real trip away without hotel reservations in place, and more importantly without The Car and all the trappings of life we bring with us when we have 4 wheels.

Everything we need we are carrying on our back, and if we ain't got it - tough luck.

Our first thrilling stop was the overnight sleeper train from Prague which arrived at an ungodly hour in some ungodly deserted train station in the Slovak Mountains. It was definitely less Orient Express and more Intercity, but that didn't stop the kids from being high with excitement, practically bouncing off the walls until the lull of the train on the tracks rocked them to sleep about midnight.

We felt like the Famous Five - cos now we've got our own Timmy the dog (ok....a less well behaved version) and hubby took us on all sorts of treks through meadows, along streams and up mountains.  

Luckily he was astute enough to pepper this with trips to hot springs and waterparks to keep the kids and wifey happy along the way.

And even when he was presented with problems like climbing up a steep gorge with a Labrador and ladder....

....he always found a way around it....

               

Woof Woof!

The weather helped.  I'm sure we (read I) would have given up and headed straight for the nearest town and hotel if we'd been squelching through mud, but the sun made it all more doable, more romantic, more fun....

And we definitely all felt a sense of independence and spontaneity as we conquered fields of wildflowers drinking in the panoramic views and sweeping valleys.

And then all too soon it was time to wait for our night train to Prague again...to slowly take us back to reality.

Domácí úkol....homework

I know it seems I’ve been a bit slack on the old blog front, but I’ve had an excuse…honest I have.

For my homework my Czech teacher thought it would be a good idea to blog about our ski trip to Austria.... in Czech.  It seemed like a novel idea at first, until it took me nearly 3 weeks to write something that I fear is probably illegible to the native speaker (and has given my husband a throbbing headache as he had to proofread it).

Don’t panic, here is a google translation....but unfortunately it seems to have made it even more unreadable!! 

http://translate.google.cz/translate?sl=cs&tl=en&js=n&prev=_t&hl=cs&ie=UTF-8&layout=2&eotf=1&u=http%3A%2F%2Fpragueherewecome.blogspot.com%2F2012%2F03%2Fdomaci-ukolhomework.html



Sobota.

To je naš prvni den praznin, ale dneska musíme jet celý den autem do Rakouska. Vstala jsem brzy a pes je u sousedů ale i když byla jsem organizovat, to bude další hodiny před jedeme.

Ach jo, to je dlouhou cesta, musíme sedět pro 6-8 hodiny v autě, děti už si stěžují na cestu, se hádají a ptají, 'kdy dorazí me?'. Byli jsme v autě jenom 40 minut. A k dovršení všeho tam je dopravní zácpa která, nás stéla tři hodiny.

Ale, jsme odměněni - manžel našel termální lázně blízko dálnice, to je jako oáza (ale oáza je normální v poušti) tenhle oáze je v sněhu! Predstavjesi -  horkou vodu, spostu párů a kolem je sníh. Neměla jsem fotak a pak jsem si vzala obrázek z internetu.  

Po koupání ve vodě, musíme jet další 3 hodiny. Nakonec dojedeme našeho apartmán, zjistili jsme, že ho je moc menší néz jsem ocekavali. Jiří a já usneli na málem rozkaldacim gauči, a děti se natáhněte na manželskou postel.

Pondělí

Bolí mne hrozně nohy!! To je jako kdybych tancovala celou noc na vysokých podpatcích. Myslím že moje lyžařské boty jsou moc malé. Tyhle boty mě zabijou. Naštěstí mám malé dítě, které mi bude masírovat nohy.
Zítra musím vyměnit boty.

Úterý

Dneska mám nové boty, jsem nová žena...ale...dneska taky je moc ledový, ani moje nove boty nemůžou pomoct. Manžel má dobrý nápad že, pojedeme na druhou stranu s jeho kamaradami.  Jediný problém že jsou brilanti lyžaři, rychlejši než já a brzy mě nechat v prachu (nebo v prašanu). Moje sedmi létě dítě jezdí rychleji než já.

Ale to jde od desíti k pěti když se rozdělili jsme. Manžel a syn lyžuje na ledové sjezdovce a já a dcera na hlavní cestě. Přijíždíme dolů k vleků a manžel zavolá, 'Syn spadl dolů a možná si zlomil ruku'.

Zpanikařila jsem a rychle se snažila jsem získat další vlekem nahoru na horu, Ale protože nesoustředím, spadala jsem z vleke! To jenom malý pád, ale moje dceru sedí na sedačce, která se rozjela beze měn! Katastrofa!

čtvrtek
Syn neporušil ruku!  Hurrah...jedeme na lanovce.
Ano, tyhle hory jsou krásné. Máme štěstí protože každý den svítí slunce. Teplota je od -3 Celsius do +2 Celsius, to je jako tropický ostrov srovnání s Prahou kde je -18.
Můj zblazni manžela premluvil nás že to bude supr jestlich pojedeme na lyží do Itálie, a tak jedeme po cestičce. Tam jsem jedli Pizzu a pili kávu.
Jedna strana je Rakouska a druhá je Itálie!

Pátek
Dneska je nás poslední den v Rakousku, naše týden byl rychle uběhl. Děti se zlepšili, ale nevím o mém lyžování. Výlet byl moc dobrý, hory byly úžasné a inspirativní.

Koupili jsme důležité potraviny před odjezdem; vino, sýry a čokolády